Český živnostník - ohrožený to tvor
V tomto státě podnikat je záležitost opravdu jen pro trpělivé nebo otrlé. Léta se mluví o on-line propojení jednotlivých úřadů a sdílení informací. V praxi to bohužel vypadá tak, že jednotlivé podklady pro různé úřady si musí živnostník obstarávat sám a to nejen mezi různými úřady, ale často mezi kancelářemi, které jsou od sebe jen několik metrů. Formuláře vyplňujete na temných chodbách úřadů. Pak zjistíte, že ty samé údaje jste tomu samému úřadu již několikrát sdělovali, jenom na jiném papíře. Nebo narazíte na zastaralý formulář, kam se vám třeba evidenční číslo živnostenského listu nevejde a půlku kolonek již nemusíte vyplňovat, jelikož už to zákon nevyžaduje, ale nové formuláře ještě nejsou.
Z front na úřadech mám pocit, že v tomto státě snad už nikdo jiný než vietnamská menšina nepodniká. Nic proti tomu, ale bohužel kvůli jazykové bariéře je jeden vietnamský živnostník v kanceláři desetkrát takovou dobu než člověk znalý místního úředního jazyku, takže čekáte, čekáte a čekáte. Na pojišťovně se těšíte, že jsou před vámi jen dva lidé, ale jeden z nich se domáhá splácet dluh 190 tisíc po 250 korunách měsíčně a druhý jde hlásit ztrátu kartičky pojištěnce, přičemž až po deseti minutách zjistí, že je pojištěný vlastně u jiné pojišťovny. Nevím, proč se toto všechno musí řešit u jedné jediné přepážky.
Kvůli striktní a nepříliš pružné definici jednotlivých živností si člověk se širším záběrem činností musí pořídit více živnostenských listů, aby pak neměl na krku nedovolené podnikání. Samozřejmě platíte každý kus, takže mě třeba jen jejich vystavení přišlo na pět tisíc (od poloviny roku to konečně má být jinak, takže pro mě zase pozdě, stejně jako zrušení dědické daně a daně z daru). Jenže pak se na finančním úřadě strašně diví, že nejste schopni při registraci k platbě daně z příjmu fyzických osob definovat převažující živnost.
Takový finanční úřad si vás předvolá na určitý den a hodinu, aniž by ho jakkoliv zajímalo, jestli se vám to hodí. Samozřejmě nezapomene na „pozvánku“ psanou tónem výzvy k nástupu výkonu trestu připsat, že si na své náklady máte pořídit kopie všech živnostenských listů.
Po svých letošních zkušenostech se opravdu nedivím, že se někomu vyplatí hodit se na úřad práce a živnost provozovat na černo. Když se chce člověk zachovat čestně a hrát podle pravidel, tak narazí jen a pouze na šikanu ze strany úřadů resp. zákona. Když si pak spočítám všechny daně, odvody, pojištění, připojištění a poplatky, tak mi vychází, že si přinejlepším nechám tak 30 procent ze zisku.
No a pokud se mi bude dařit, tak se ze mě za pár let může kvůli obratu nad milión (nikoliv zisku!) automaticky stát plátce DPH a to bude teprve kolotoč. Že já nezůstal jen u té novinařiny. Tam mi zase hnulo žlučí, že daň z autorských honorářů vylezla z 10 procent na 15 procent.



(zatím 9x hodnoceno)








ty už neděláš jen novinařinu? Děláš i něco mimo? Co?
Zase tak hroné to není, z vlastní zkušenosti to vím. Možná taky záleží na oboru a samozřejmě jako vše je to o lidech - u nás na středním městě se většinou dá s těmi úředníky bavit. Dost věcí dělám přes net, resp. hlavně ty nejhorší - stačilo vyřídit si e-podpis a přijímání zaměstnanců je otázkou vyplnění a zaslání PDF souboru. Na úřady se občas musí, to je holt fakt, se kterym se musí počítat. Spoustě návštěv se dá vyhnout tím, že v tom má člověk pořádek a zná legislativu. Co se mi nejvíce vyplatilo bylo to, že sem si našel schopnou účetní - zkušená žena s 20ti lety praxe a širokým rozhledem, pro ní vhodná bokovka, pro mě úbytek starostí. Co jí dám každý měsíc na ruku ( ať nám všem tenhle stát políbí zadnice, čím víc se člověk snaží, tím víc ho dřou a rozdávají líným nepracujícím, stačí že platí daně z jednoho platu - radši ani nevzpomínat na ty kecy ODS před volbama, je to pořád stejné ), to mi dokáže vhodným účtováním ušetřit na daních.
Vážně je nejlepší zaplatit DP/účetní, vyjde tě to snad i levněji, než kdybys do toho investoval svůj čas. Hlavně je ale vše správně a bez problémů.