Od Windows k Linuxu a zase zpět
Člověk i jeho potřeby a požadavky se postupem času mění. Mění se i počítačové programy a operační systémy, takže není divu, když někdo přejde na něco, co mu ještě před rokem nesmělo přes práh. To platí prakticky o všech výrobcích a službách. Někdy ale takové přesedlání může překvapit. Pokud se účastníte diskuzí na českých IT magazínech, jméno Petr Tomeš vám jistě není neznámé. Řekli byste do něj, že se veřejně přihlásí k tomu, že se z Linuxu vrací k Windows? Já tedy rozhodně ne a přece je to pravda. Být 1. dubna, tak této informaci nevěřím ani za mák 
„Dokud v Linuxu nebudu moci dělat to, co mohu ve Windows, tak se bez nich neobejdu,“ píše Petr. Svatá pravda, do kamene tesat. Skalní příznivci Linuxu vám sice řeknou, že pod křídly tučňáka můžete dělat všechno, co pod Windows a ještě mnohem více (z jistého úhlu pohledu je to pravda), ovšem klíčovou otázkou je, jestli to jde jednoduše a bez kompromisů.
A když už jsem dnes zase u Linuxu, docela mě zaujal komentář Jana Sedláka k legalnisystem.cz. Vlastně říká to samé co já, ale ještě přidává jednu štiplavou poznámku o tom, že Filip Molčan se sice neustále točí okolo svobodného softwaru, ale sám používá Mac OS X. Tohle bych mu ale nevyčítal. Znám lidi, kteří se profesně věnují unixovským systémům, ale doma mají počítač s Windows.
Loading ...
S Petrem Tomešem to není až tak jednoduché, jak to tady prezentuješ, vlastně to není vůbec třeba řešit. Nechápu proč se všichni nespokojí s tím, že každý používá přesně to, co mu vyhovuje, když to někdo dělá jinak, tak to je jeho blbost a dělat kolem toho kravál, tak to tím tuplem.
Člověk XYZ se pochlubí, že přešel z A na B. Příznivci A mají nutkavou potřebu mu říct, že udělal osudovou chybu. Příznivci B mu pro změnu pogratulují, že konečně dostal rozum. Člověk XYZ pak začne obhajovat, proč přešel z A na B. Pak se objeví zastánci C, kteří mu vysvětlí, že šel z deště pod okap.
Nebo přijde člověk C, který řekne, zanech polopravd a používej si, co chceš.
Klíčovou otázkou je, co vlastně člověk na tom počítači dělá. Podle toho by pak měl volit svůj SW.
Aaaaha, tak jsem D.
Je mi totiž vážně jedno, jaký OS dostanu… Hlavní je, mít možnost si dát libovolné prostředí. Ve win bez bbleanu ani ránu.
Stejně jen potřebuju poslouchat muziku, spravovat si iPod, dělat web stránky a tyhle drobnosti… a na to můžu mít v zásadě cokoli, od tučňáka přes Windows po Mac.
Je mi úplně jedno jaký systém používám….pokud tam jedou moje milované KDE
Jirko, vo svojom clanku mas jednu obrovskou chybu neobjektivnosti! Vyrok “dokud v Linuxu nebudu moci dělat to, co mohu ve Windows” je blbost. Poznam mnoho ludi ktori ohmatali viac systemov a vysledok je stale o tom “JAK”!!! kto pocitac pouziva a ne o tom “CO” dela.
Nedavno som mal rozhovor s kamaratom, ktory pozna 3 systemy skutocne do hlbky a i ked vydava linuxove balicky, pouziva vistu. Cela debata sa viedla v duchu
A: “V linuxe som skusal urobit xyz, ale je to wopruz…. Vo viste to mas na 3 kroky.”
B: “Clovece, blbo to robis. V linuxe staci tento jeden krok…”
B: “Ale minule ma dozrali wokna, nad xyz2 som stravil pol hodiny, v inuxe mi staci posolichat to a tamto a je hotovo.”
A: “Blbost, vo vindowse na to staci tento jeden krok…”
…a o tom to je. Nie o pouzitelnosti ale o sposobe pouzitia.
Napadol ma konkretny priklad zo zivota, ospravedlnujem sa za zahlcovanie diskusneho vlakna.
Nedavno bol u nas na navsteve kamarat, ktory spravuje linuxove servery, ale na desktope z vlastnej volby pouziva xp-cka. Kym som bol mimo domu, pustil na pocitaci CD. Nasledne prebehol cca takyto dialog:
A: Clovece, mas to nejake rozbite. Vlozil som CD a musel som ho rucne namountovat.
B: A pockal si aspon pol minuty?
A: Preco?
B: Ono sa to po vlozeni CD pripaja na freedb.org.
A: Myslim ze nie, namountoval som to hned rucne.
Vo vysledku, ked chce clovek vo windows skopirovat CD, vlozi CD, spusti nejaky grabovaci program, necha dotiahnut informacie a necha grabovat cd na nejake uloziste. V linuxe clovek pocka na nacitanie CD a mp3-ky si “vykopiruje” drag’n'dropom.
Co je pouzitelnejsie? Podla mna je to nezmyselna otazka.
(Kto nevie o com je rec, tu je priklad audio CD v konquerore. Virtualna slozka mp3 by sa objavila automaticky po nainstalovani codeku. http://www-uxsup.csx.cam.ac.uk/pub/doc/suse/suse9.3/suselinux-userguide_en/images/sound_konqui.png )
Filip Molcan pokud vim pracuje na portu ooo3 pro MacOS. navic sam priznava ze s nekterymi programy treba s aplikacemi pro fotografy je to na li nuxu slabsi. Navic MacOS je z velke casti opensource viz treba webkit, podpora ruby… Jedine co me prijde na macu strasne je zdejsi podpora a nedostupnost ceskych mutaci office. Jinak linux pro bezne uzivatele se mi zda dobry treba pro male slabe notebooky typu eee, ktere clovek muze pouzivat jako prenosny zapisnik.
Bohužel za nedostupnost českých office pro mac může MS. Je to hardcoded. Nicméně kdesi psali, že je to jen otázka času, kdy zkompilují Office tak, aby bylo možné používat lokalizační balíčky (jak je slušné a normální). Potom už to bude moci “mluvit česky”.